Nenápadné město Dačice je součástí Jihočeského kraje, leží však na Moravě v blízkosti zemských hranic Čech, Moravy a Rakouska. První písemnou zmínku o něm nalezneme již v roce 1183. Původně knížecí osada ležela na křižovatce obchodních cest ze Znojma do jižních Čech a z Humpolce do Rakous, kde se tvořily vesnice již v dřívějších dobách. Staré slovanské sídliště při brodu přes Dyji se změnilo na trhovou vesnici. V roce 1459 získal „zboží dačické a bílkovské“ Volfgang Krajíř z Krajku sídlící na Landštejně. Šlechtický rod Krajířů pocházel z Korutan a Dačice si držel 150 let.
Dačice mají dva zámky. Krajířové zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Kolem zámku vyrostla nová městská čtvrť s pivovarem a dnes v něm sídlí část městského úřadu.
Nový zámek, také v renesančním slohu, postavil pro Oldřicha Krajíře (+1600) italský stavitel Francesco Garof da Bissone. Panství koupil v roce 1728 Heinrich Karl, hrabě z Osteinu, který nechal renesanční zámek přestavět a nově vybavit. Dalším významným rodem na dačickém panství jsou Dalbergové, kteří sem přišli v roce 1809. Příslušníci rodu žili v Dačicích až do roku 1940 a mezi poslední patří mladá Tereza, jejíž portrét zde namaloval tehdy mladý malíř František Kupka. Karl Maxmilian zde založil rozsáhlý anglický park a stál za hospodářským vzestupem města v 19. století.
Dalbergové byli pokrokoví a podporovali rozvoj průmyslu včetně založení cukrovaru v nedalekém Kostelním Vydří a následně v roce 1833 založení rafinerie cukru přímo v Dačicích. A právě tento počin proslavil město až do dnešních dnů.
V roce 1840 přišel do Dačic se svoji početnou rodinou Švýcar Jakub Kryštof Rad, který nastoupil na post ředitele rafinerie. První pokusy o výrobu kostkového cukru začal podnikat, údajně na popud své manželky, již na podzim roku 1841. 23. ledna roku 1843 mu dvorská rada ve Vídni udělila privilegium na výrobu.
Původní budova, kde spatřila kostka cukru poprvé světlo světa, byla již dávno zbořena a na jejím sklepení stojí dnešní kulturní dům Beseda. Na něm byla v roce 2003 za přítomnosti prapravnučky vynálezce J. K. Rada odhalena pamětní deska. Dalším zajímavým místem spojeným s kostkou cukru je pomník, který byl nedaleko farního kostela postavený v roce 1983 a od té doby se stal nejvyhledávanějším místem v Dačicích. Od roku 2012 jsou kolem něj rozmístěny žulové desky, na kterých si o světovém vynálezu z Dačic mohou návštěvníci přečíst kromě češtiny i ve dvanácti cizích jazycích, mezi nimiž nechybí například japonština, řečtina, hebrejština, ruština nebo čínština.
Kostka cukru hrála svoji roli i při českém předsednictví v Evropské unii v roce 2009. S motivem kostky cukru se v Dačicích setkáváme na mnoha místech a je s ním spojena i řada kulturních, společenských a sportovních akcí. K nejznámějším patří hudebně divadelní festival Dačická kostka, který se koná o prázdninách na zámeckém nádvoří. Nejen jeho návštěvníci mohou na zámku také ochutnat dobroty v příjemné kavárně Dalberg. Kdo se vydá ze zámku na vycházku do centra města, narazí na Café Kostka a cestou potká několik dřevěných soch, jejichž tvůrce také inspiroval zdejší světový vynález.
K nejvýznamnějším dochovaným památkám renesančního období patří vedle obou zámků také budova radnice a padesát dva metrů vysoká věž s vyhlídkovým ochozem. Nachází se vedle mohutného barokního kostela sv. Vavřince a spolu s ním tvoří ze všech směrů viditelnou dominantu města. K dalším barokním pamětihodnostem města patří areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského, sousoší Panny Marie před Novým zámkem a hřbitovní kaple sv. Rocha.
Odpočinout si návštěvníci mohou nejen v zámeckém parku, ale i přímo v centru města. V terasovitém prostoru Kancnýřova sadu najdou nejen dostatek laviček a příjemný stín lipového stromořadí, ale i nabíjecí stojany na elektrokola, nabíječky mobilních zařízení, kostkoviště pro děti a také knihobudku plnou zajímavých knih volně k dispozici.
Víte, že…
v roce 1841 se manželka podnikatele Jakuba Kryštofa Rada sekla do ruky při porcování homole cukru a zvolala: „Takhle to nejde dál, Jakube!“ Manžel pochopil a vynalezl cukrovou kostku. Zajímavostí je, že kostkový cukr se dodnes lisuje z cukru moučkového, nikoliv z krupice nebo krystalu.
Rodáci a osobnosti
- Jakub Kryštof Rad (německy Jacob Christoph Rad, 1799–1871) – rakouský ředitel dačického cukrovaru a vynálezce tvaru kostkového cukru. Výrobu značně zmodernizoval a do provozu zavedl první parní stroj.
- Vladimír Fuka (1920–1996) – hudební skladatel, aranžér, dirigent a sbormistr.
- Matěj Mikšíček (1815–1892) – moravský národní buditel, novinář, sběratel pohádek a pověstí.
Náš tip
Na jaře 2019 byla vydána poštovní známka s motivem dačické kostky cukru, jejímž autorem je karikaturista a kreslíř Jiří Slíva. Známku zakoupíte mimo jiné také v infocentru v Dačicích.