Slavonice leží na moravské straně Jihočeského kraje a jsou nejzápadnějším městem na historickém území Moravy. První písemná zmínka o Slavonicích pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později o trhovou ves, která patřila Pánům z Hradce. Ve 14. století se osada rozšířila o dvě tržiště: směrem na západ (dnešní náměstí Míru) a směrem na východ (Horní náměstí). Mezi náměstími stojí farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s dominující městskou věží. Kostel byl budován od poloviny 14. století, ale věž byla postavena až v letech 1503–1549.
Největší rozvoj zažívalo město v 16. století. Z této doby pochází nejcennější památky – měšťanské domy s bohatě zdobenými fasádami, na kterých vedle psaníčkových motivů najdete také velké množství složitých figurálních sgrafit. Obdivovat můžeme sklípkové klenby (např. čp. 461 a 480), klenuté mázhauzy (např. čp. 479), freskový sál (čp. 476) a pod tím vším důmyslný labyrint podzemních chodeb. Cennou památkou je i luteránská modlitebna z roku 1568 na Horním náměstí (čp. 517) s freskami znázorňujícími výjevy z Apokalypsy.
Středověké město vzkvétalo především díky řemeslným cechům, z nichž nejvýznamnější byl cech soukeníků. Jejich znak je dodnes vytesán u vchodu do městské věže, kterou právě soukeníci nechali ve městě postavit. Na věž vystoupáte po 176 schodech až do bytu věžníka, kterým projdete na ochoz. Zde je krásný výhled nejen na obě renesanční náměstí, ale i na krajinu České Kanady.
Po smrti Zachariáše z Hradce (1589) sem přišlo nové panstvo a s ním i úpadek města. Výsledkem třicetileté války bylo plenění protestantských Slavonic. Většina měšťanů z města v roce 1623 odešla, zbytek obyvatel postihl na konci 17. století mor. Dalšími ranami pro město bylo přemístění poštovní cesty a velký požár – obě pohromy přišly v roce 1750. Při požáru shořelo 44 domů a městská věž.
V 19. století se začal do Slavonic vracet textilní průmysl a v roce 1902 spojila Slavonice s Telčí nová železnice. V krátkém období prosperity před 1. světovou válkou byla přestavěna radnice, na místě panského domu a solného skladu vyrostly dvě nové školy, přestavovány byly i další renesanční domy. Byla odstraněna také část středověkých hradeb včetně Rakouské brány. Ze tří původních bran se tak dochovaly pouze dvě: brána Jemnická (také Znojemská) a brána Dačická (též Bolíkovská nebo Červená).
Do konce 2. světové války byla většina obyvatel německé národnosti. Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a Slavonice se staly součástí hraničního pásma. Po uklidnění politické situace na přelomu let 1958–1959 byly z tohoto pásma vyčleněny a roku 1961 byly vyhlášeny městskou památkou rezervací. Město se uchází o zápis do světového seznamu kulturního dědictví UNESCO a je nositelem titulu Historické město roku 2017, který je oceněním péče o jeho kulturní a historické dědictví.
Slavonice nejsou jen krásným historickým městem, ale jsou také obrazem bouřlivých dějin tohoto kraje. Jejich největší devizou je možná zastavený čas – čas, který zachoval Slavonice jako překrásný renesanční klenot.
Víte, že…
... Slavonice jsou městem výtvarníků a řemeslníků? Najdete zde sochařské ateliéry a textilní i keramické dílny a můžete si odsud odvézt vlastnoručně vyrobený suvenýr.
… historické centrum a okolní příroda oslovily i filmaře? Mezi neznámější filmy, které se zde natáčely, patří Po strništi bos, Valérie a týden divů, Putování Jana Ámose a pohádka Trampoty vodníka Jakoubka.
Rodáci a osobnosti
- Leopold Österreicher (Estreicher, Esterreicher) – (1515–?) – slavonický měšťan a stavitel, podílel se na stavbě nejcennějších staveb ve Slavonicích, pracoval mj. i na zámku v Telči a Jindřichově Hradci. Jeho kamenickou značku LO najdete například na vrcholovém kameni vstupního portálu hřbitovní kaple sv. Kříže.
Náš tip
Slavonice nabízejí i bohatý kulturní život. Mezi nejoblíbenější akce patří letní filmový a hudební festival Slavonice Fest, Slavonické kulturní léto, Slavnosti Trojmezí a Přepadení řopíků 1938 (rekonstrukce bojového střetnutí čs. armády se sudetoněmeckými povstalci ve 2 km vzdáleném pevnostním areálu).
Při návštěvě města se nezapomeňte podívat do podzemních chodeb a na městskou věž a prohlédnout si muzeum pohraničního opevnění.