V Jistebnici jsou Židé v písemných pramenech zmiňováni od první poloviny 16. století. Židovská náboženská obec byla založena nejpozději v první čtvrtině 17. století a po roce 1930 byla pro malý počet členů připojena k židovské náboženské obci v Táboře. Roku 1887 byl v Jistebnici založen z podnětu Aug. Marka a poštmistra Adolfa Katze Spolek pro okrášlení města Jistebnice a okolí. Katzovy zásluhy o tyto sady byly oceněny památníkem, který byl odhalen roku 1915 v městských sadech založených v půvabné poloze na Staré hoře u rybníka. Roku 1880 tu bydlelo 127 Židů (7,4 % všech obyvatel), roku 1900 pak 66 Židů a roku 1930 už jen 19 Židů.
Modlitebna je v písemných pramenech poprvé uvedena v první čtvrtině 18. století. Kdy byla postavena synagoga není známo. Stávala ve dvoře panského, tzv. Vlašského domu za jižní stranou náměstí. Zbořena byla zřejmě již v první třetině 20. století.
Hřbitov se nachází 2,5 km jihozápadně od městečka, nedaleko obce Pohoří. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Na ploše 2 158 metrů čtverečních je dochováno 202 náhrobků od konce 17. století. Nejstarší dochovaný dnes čitelný náhrobek pochází z roku 1692. Jedná se o náhrobek Bendeta, syna Jakova, a nachází se v rohu proti vchodu na hřbitov. Druhý náhrobek Jaakova, syna Binjamina, je z roku 1694. Náhrobky jsou kromě epitafů zdobeny pilastry, ze symbolů tu najdeme žehnající ruce kohenů. V rohu při vstupu na hřbitov stojí márnice neznámého stáří, v níž je zachován kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: V severní části ohradní zdi hřbitova nad márnicí je zazděná kohenská branka. Kohenové byli nejváženějším židovským rodem, jehož příslušníci v minulosti zastávali funkci kněžích v Jeruzalémském chrámu. Vstup kohenů na hřbitov je vytyčen jejich specifickými náboženskými povinnostmi a omezen jen na pohřby nejbližších příbuzných.