Židovské památky v jižních Čechách

Židovské památky v jižních Čechách

01. Babčice

01. Babčice

V Babčicích žili Židé podle písemných pramenů nejpozději od poloviny 18. století. Ve druhé polovině 18. století zřejmě bydleli ve dvou domech: v Josefském katastru je uvedeno obecní stavení číslo II a vinopalna číslo III. V soupisu Židů z roku 1783…

Přejít na detail
02. Bechyně

02. Bechyně

V písemných prameneh jsou Židé v Bechyn doloženi od druhé poloviny 16. století, v průběhu 17. století tu byla založena židovská náboženská obec existující až do nacistické okupace. Roku 1880 v Bechyni bydlelo 91 Židů, roku 1890-98 Židů (maximum, 4,6…

Přejít na detail
03. Běleč a Mladá Vožice

03. Běleč a Mladá Vožice

V Bělči jsou Židé v písemných pramenech v nevelkém počtu doloženi od konce 18. století, v průběhu 19. století tu bydlelo kolem tří až pěti židovských rodin, poslední Žid je zde zmíněn roku 1921. Hřbitov Byl založen před rokem 1723 na okraji lesa…

Přejít na detail
04. České Budějovice

04. České Budějovice

Židé se ve městě usazovali od první poloviny 14. století a do 15. století tu vznikla relativně velká židovská obec se synagogou a hřbitovem před hradbami. V prosinci roku 1505 vypukly pogromy, následně byl Židům zkonfiskován majetek a byli z města…

Přejít na detail
05. Český Krumlov

05. Český Krumlov

V písemných prameneh jsou Židé v Českém Krumlově doloženi v nevelkém počtu od první poloviny 14. století do konce 15. století, kdy jim byl pobyt ve městě zakázán. Znovu se Židé mohli v Českém Krumlově usazovat až po polovině 18. století. Roku 1855…

Přejít na detail
06. Čichtice

06. Čichtice

Židovské osídlení v Čichticích je doloženo od konce 17. století do počátku 20. století. Židovská obec, která byla založena v první čtvrtině 18. století, byla zrušena koncem 19. století. Židovské domy Byly snad od 18. století soustředěny ve dvou…

Přejít na detail
07. Čkyně

07. Čkyně

Židovské osídlení ve Čkyni je v písemných pramenech doloženo od poloviny 17. století. Největší počet Židů v městečku byl zaznamenán na počátku 19. století:roku 1825 zde bydlelo 151 Židů. Později jejich počet klesal: roku 1880 žilo ve Čkyni 80 Židů,…

Přejít na detail
08. Dolní Bolíkov

08. Dolní Bolíkov

První Židé přišli do Dolního Bolíkova nejspíše po roce 1670, ve 30. a 40. letech 19. století tu žilo více než 160 Židů. Židovská obec doložená počátkem 18. století byla roku 1891 zrušena. Ghetto. Více dvacet židovských domů bylo zřejmě již od 18.…

Přejít na detail
09. Dub

09. Dub

Židovské osídlení v městečku je doloženo od počátku 17. století, židovská náboženská obec tu existovala od 18. století do roku 1906.  Židovské domy byly soustředěny v ulici vedoucí z náměstí do Javornice na severozápadním okraji městečka zřejmě již…

Přejít na detail
10. Hluboká nad Vltavou

10. Hluboká nad Vltavou

Židovské osídlení je v městečku doloženo od první poloviny 17. století, židovská náboženská obec s modlitebnou zde fungovala od konce 17. století až do nacistické okupace. Okrsek židovských domů Nachází se  v Tyršově ulici mezi náměstím a…

Přejít na detail
11. Hoštice

11. Hoštice

Židovské osídlení v Hošticích je doloženo od počátku 18. století, v té době tu již existovala židovská obec. Synagoga Neznámého stáří stojí severně od návsi v sousedství někdejšího židovského domu, v současné době je zchátralá a je opuštěna. …

Přejít na detail
12. Jindřichův Hradec

12. Jindřichův Hradec

Nejstarší zachovaný písemný doklad o přítomnosti Židů ve městě je z roku 1294, kdy se tu mohlo usadit osm židovských rodin. Z původních osmi židovských rodin se postupně vyvinula židovská obec. Nejvíce Židů tu bydlelo roku 1880, a to 301 osob (cca 3…

Přejít na detail
13. Jistebnice

13. Jistebnice

V Jistebnici jsou Židé v písemných pramenech zmiňováni od první poloviny 16. století. Židovská náboženská obec byla založena nejpozději v první čtvrtině 17. století a po roce 1930 byla pro malý počet členů připojena k židovské náboženské obci v…

Přejít na detail
14. Kardašova Řečice

14. Kardašova Řečice

První zprávy o Židech v Kardašově Řečici máme z počátku 15. století. V polovině 17. století žily ve městě tři židovské rodiny, počátkem 18. století kolem osmi židovských rodin, roku 1840 23 židovských rodin (celkem 125 osob). Od poloviny 19. století…

Přejít na detail
15. Koloděje nad Lužnicí

15. Koloděje nad Lužnicí

V písemných pramenech jsou Židé v Kolodějích poprvé zmíněni v polovině 17. století. Roku 1721 tu bydlelo 35 židovských rodin, koncem 18. století tu žilo kolem osmdesáti židovských rodin a kolem poloviny 19. století asi 600 Židů; poté jejich počet…

Přejít na detail
16. Kovářov

16. Kovářov

Židovské osídlení je v obci doloženo od první poloviny 19. století. V domě čp. 39 bývala modlitebna a byt učitele, dnes slouží k obytným účelům. Hřbitov o velikosti 2 090 m2 byl založen v první polovině 19. století 700 metrů severozápadně od centra…

Přejít na detail
17. Markvarec

17. Markvarec

Nejstarší písemné zmínky o Židech v Markvarci pocházejí z první poloviny 18. století. Pravděpodobně v druhé polovině 18. století založena židovská obec, která byla pro malý počet členů roku 1888 zrušena. Židovské domy byly soustředěny od 18.…

Přejít na detail
18. Milevsko

18. Milevsko

Nepočetné židovské osídlení je ve městě doloženo od první poloviny 16. století. Roku 1694 bydlelo v Milevsku osm židovských rodin, roku 1849 celkem 90 Židů a nejvíce roku 1890, a to 172 Židů. Poté jejich počet klesal, takže roku 1910 žilo v Milevsku…

Přejít na detail
19. Mirotice

19. Mirotice

Židovské osídlení je v městečku doloženo od první poloviny 16. století, židovská náboženská obec od 17. století. Roku 1724 zde žilo 20 židovských rodin a v první polovině 19. století 13 rodin obývajících 11 domů. Roku 1880 v Miroticích bydlelo 81…

Přejít na detail
20. Mirovice

20. Mirovice

Židovské osídlení v Mirovicích je doloženo od druhé poloviny 16. století do nacistické okupace. Roku 1721 zde žilo 12 židovských rodin, od poloviny 18. do poloviny 19. století pět až devět rodin a nejsilnější bylo židovské osídlení kolem roku 1890,…

Přejít na detail
21. Myslkovice

21. Myslkovice

První židovská rodina se usadila v Myslkovicích před rokem 1650, ale není známo, kdy přesně. Roku 1706 zde žily tři židovské rodiny a roku 1723 sedm židovských rodin. Roku 1850 žilo v Myslkovicích 65 židovských rodin (474 osob, tedy 55 % obyvatel…

Přejít na detail
22. Neznašov

22. Neznašov

Nejstarší písemné zprávy o Židech v Neznašově jsou z počátku 17. století. V roce 1618 bydlelo na panství Neznašov 15 židovských rodin (51 osob). Roku 1721 žilo v Neznašově 10 židovských rodin, v soupisu Židů z roku 1793 je uvedeno 28 rodin. Roku…

Přejít na detail
23. Nosetín a Květuš

23. Nosetín a Květuš

V Nosetíně je židovské osídlení doloženo od 18. století, ale vždy tu bydlely jen ojedinělé židovské rodiny. Více Židů žilo v nedaleké Květuši: na počátku 18. století je tu uveden vinopalník, koželuh, obchodník s kůžemi, kožešník a dva podomní…

Přejít na detail
24. Nová Bystřice

24. Nová Bystřice

Kdy se začali Židé v Nové Bystřici usazovat, není přesně známo. Nepočetné židovské osídlení je ve městě doloženo od druhé poloviny 18. století, prudce vzrostlo až po polovině 19. století. Na přelomu 18. a 19. století bydlela ve městě pravděpodobně…

Přejít na detail
25. Nová Včelnice

25. Nová Včelnice

Židé jsou v Nové Včelnici doloženi v písemných pramenech od první čtvrtiny 18. století. Židovská náboženská obec, ustavená v první polovině 18. století, byla roku 1893 zrušena. Prostá klasicistní synagoga byla postavena v prvních letech 19. století…

Přejít na detail
26. Olšany

26. Olšany

V Olšanech se Židé usazovali zřejmě bezprostředně po vyhnání z Vídně a Dolních Rakous roku 1670. Židovská náboženská obec založená v průběhu 18. století byla pro malý počet členů zrušena roku 1890. Okrsek židovských domů se nachází v severovýchodní…

Přejít na detail
27. Osek u Radomyšle

27. Osek u Radomyšle

Nejstarší dochovaný písemný doklad o Židech v Oseku je z konce 17. století. V 80. letech 18. století je v Oseku doložena vrchnostenská vinopalna, vrchnostenská draslárna a vrchnostenská židovna. Roku 1793 žily na panství Osek tři židovské rodiny. V…

Přejít na detail
28. Písečné

28. Písečné

V písemných pramenech jsou Židé v Písečném doloženi až v 17. století. Roku 1759 v Písečném bydlelo 24 židovských rodin a jejich počet se do roku 1848 zvýšil na padesát dva. Roku 1848 tu bydlelo 333 Židů (38% všech obyvatel), roku 1880 – 106 Židů (13…

Přejít na detail
29. Písek

29. Písek

Židovské osídlení je v Písku v písemných pramenech doloženo od konce 14. století, ale roku 1424 byli Židé vypovězeni z města. Znovu se zde v nevelkém počtu začali usazovat od první čtvrtiny 17. století – až do první poloviny 19. století se jednalo o…

Přejít na detail
30. Protivín

30. Protivín

Židovské osídlení je ve městě v nevelkém počtu doloženo od počátku 17. století. Roku 1653 žily ve městě tři židovské rodiny, roku 1783 nejméně devět židovských rodin a roku 1837 dvanáct rodin. Více Židů se do města stěhovalo po polovině 19. století,…

Přejít na detail
31. Prudice

31. Prudice

Nepočetné židovské obyvatelstvo je ve vsi doloženo v písemných pramenech od počátku 18. století do konce 19. století. Roku 1724 byla na panství usazena židovská rodina vinopalníka, v soupisu Židů z roku 1783 je zapsána rodina palírníka a v soupisu z…

Přejít na detail
32. Přehořov a Soběslav

32. Přehořov a Soběslav

Nepočetné židovské osídlení je v Přehořově v písemných pramenech doloženo od počátku 17. století. Kdy byla založena židovská obec, není známo, zrušena byla před rokem 1921, kdy se obvod přehořovské židovské obce stal součástí obvodu židovské…

Přejít na detail
33. Radenín

33. Radenín

Židovské osídlení je v Radeníně doloženo od počátku 17. století. Roku 1723 bydlelo v Radeníně devět židovských rodin, roku 1853 to bylo 51 židovských rodin (celkem 190 osob, tedy 19 % všech obyvatel obce), roku 1880 – 93 Židů, roku 1900 – 53 Židů a…

Přejít na detail
34. Rožmberk nad Vltavou

34. Rožmberk nad Vltavou

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Židech ve městě pochází až ze 17. století. Roku 1724 a také roku 1783 žilo v Rožmberku 14 židovských rodin, roku 1849 dokonce 23 rodin (130 osob, což bylo zřejmě nejvíce v historii města), roku 1880 pak 53 Židů …

Přejít na detail
35. Slavonice

35. Slavonice

Jednotlivé židovské rodiny se ve městě vzácně usazovaly již od první poloviny 18. století. Ve větším počtu se do Slavonic Židé stěhovali až po roce 1848, kdy dosáhli částečné rovnoprávnosti. Při sčítání lidu bylo zjištěno, že roku 1848 bydlelo ve…

Přejít na detail
36. Stádlec

36. Stádlec

Ve Stádleci bydleli Židé zřejmě již v druhé polovině 17. století. Roku 1724 jsou ve Stádleci doloženy tři židovské rodiny, roku 1747 žilo ve Stádleci šest židovských rodin, v soupisu Židů z roku 1783 je zapsáno deset židovských rodin. Roku 1880 tu…

Přejít na detail
37. Staré Město pod Landštejnem

37. Staré Město pod Landštejnem

Přesné datum příchodu Židů do Starého Města pod Landštejnem neznáme. Nejstarší náhrobek na zdejším židovském hřbitově pocházel z roku 1610 (nejspíš není dochován), takže je možné předpokládat, že historie židovského obyvatelstva v tomto městečku…

Přejít na detail
38. Strakonice

38. Strakonice

Židovské osídlení ve Strakonicích je v písemných pramenech doloženo od konce 15. století. Roku 1724 žilo v Bezděkově (dnešní součásti Strakonic) dvanáct židovských rodin, před polovinou 19. století tu bydlelo už 25 židovských rodin. Roku 1880 žilo…

Přejít na detail
39. Stráž nad Nežárkou

39. Stráž nad Nežárkou

Nepočetné židovské osídlení je v městečku doloženo od první poloviny 18. století. Roku 1747 tu bydlely dvě židovské rodiny, roku 1783 šest židovských rodin, roku 1793 tu žilo 43 Židů. Roku 1880 v městečku bydlelo 89 Židů (5,6 % všech obyvatel), roku…

Přejít na detail
40. Tábor

40. Tábor

V písemných pramenech jsou Židé v Táboře doloženi od konce 16. století. Roku 1618 bydlely ve městě dvě židovské rodiny, roku 1653 to bylo osm rodin a tento počet nesměl být překročen až do poloviny 18. století. Roku 1769 žilo v Táboře 18 židovských…

Přejít na detail
41. Třeboň

41. Třeboň

Nepočetné židovské osídlení je v Třeboni doloženo od poslední čtvrtiny 18. století, další rodiny z okolního venkova se směly ve městě usazovat až od poloviny 19. století. V Třeboni a na třeboňském panství nebyla až do druhé poloviny 19. století…

Přejít na detail
42. Tučapy

42. Tučapy

Židé se začali v Tučapech usazovat nejpozději v průběhu 17. století. Roku 1723 žilo v Tučapech 12 židovských rodin, do roku 1793 stoupl počet rodin na čtyřicet devět, před polovinou 19. století 30 rodin, roku 1880 celkem 90 Židů (9,0 % všech…

Přejít na detail
43. Velký Pečín

43. Velký Pečín

Ve Velkém Pěčíně židovská komunita nebyla a ani tu nepůsobila žádná židovská náboženská obec. Židovský hřbitov se nachází v lese 1,5 km severozápadně od obce, na samé hranici Jihočeského kraje a kraje Vysočina, přibližně dvě stě metrů východně od…

Přejít na detail
44. Vlachovo Březí

44. Vlachovo Březí

Židovské osídlení ve Vlachově Březí je doloženo od počátku 17. století a postupně vzrůstalo až do 19. století. Roku 1618 zde žilo osm židovských rodin (58 osob), na počátku 18. století tu bydlelo kolem osmi až deseti židovských rodin, roku 1783 pak…

Přejít na detail
45. Vodňany

45. Vodňany

Židovské osídlení ve Vodňanech je doloženo od konce 14. století. V průběhu 16. a 17. století byli Židé z města vypovídáni nebo byl jejich počet redukován. V polovině 18. století je ve městě doloženo osm židovských rodin, roku 1831 celkem 93 Židů (3…

Přejít na detail
46. Volary

46. Volary

Nepočetné židovské osídlení je ve městečku doloženo od poloviny 19. století; roku 1880 tu bydleli dva Židé, roku 1930 jeden člověk židovského původu. V květnu roku 1945 byl na východním okraji města, v sousedství městského hřbitova, založen hřbitov…

Přejít na detail
47. Volyně

47. Volyně

Předpokládá se, že Židé žili ve Volyni již před rokem 1500. Kolem roku 1650 bydlelo ve Volyni dvanáct židovských rodin, roku 1724 nejméně 18 rodin, v letech 1783–1811 průměrně 14 rodin, roku 1849 pak 27 rodin (asi 140 osob), roku 1880 celkem 142…

Přejít na detail
48. Zběšičky

48. Zběšičky

Židé ve Zběšičkách jsou v písemných pramenech doloženi od první poloviny 18. století. V tereziánském katastru je v té době uveden jeden Žid – jirchář, žila tu tedy zřejmě jedna židovská rodina, roku 1793 to bylo devět židovských rodin. Roku 1880 tu…

Přejít na detail