Kdy se začali Židé v Nové Bystřici usazovat, není přesně známo. Nepočetné židovské osídlení je ve městě doloženo od druhé poloviny 18. století, prudce vzrostlo až po polovině 19. století. Na přelomu 18. a 19. století bydlela ve městě pravděpodobně jen jedna židovská rodina. Roku 1849 tu pak byly tři židovské rodiny (dohromady 20 osob), roku 1880 celkem 98 Židů (3,4 % všech obyvatel), roku 1900 pak 122 Židů (4,8 % obyvatel, což bylo maximum) a roku 1930 už jen 42 Židů (2,0 %).Původně měli novobystřičtí Židé jen jednoduchou modlitebnu, která se nacházela v „židovském domě“.
Synagoga tvořila patro židovského obecního domu čp. 372 v ulici T. G. Masaryka východně od náměstí, který byl postaven v letech 1875–1878 těsně při jižním okraji zámecko-kostelního areálu. K bohoslužebným účelům byla využívána do roku 1938, poté v ní byl zřízen byt. Od roku 1949 se tu konaly bohoslužby Českobratrské církve evangelické. Od roku 1976 byla někdejší synagoga majetkem města a byla využívána jako klub mládeže. Po roce 1990 nový vlastník budovu radikálně zmodernizoval pro komerční využití, nechal odstranit půlkruhově zaklenutá synagogální okna apod. V současné době je opuštěna.
Židovský hřbitov byl založen roku 1878 u osady Ovčárna kilometr severně od města. Na hřbitově se pohřbívalo do konce 30. let minulého století. Za druhé světové války byl hřbitov demolován nacisty. Devastace pokračovala i po druhé světové válce, obřadní síň s obydlím hrobníka byla zbořena, všechny náhrobky byly povaleny a hřbitov zarůstal neprostupným houštím. Po roce 1990 byl na náklady vlastníka, tedy Židovské obce v Praze, opraven. Všechny náhrobky byly znovu postaveny, byla opravena ohradní zeď a na hřbitově je pravidelně udržována vegetace. Dodnes se zde dochovalo celkem 85 náhrobků, nejstarší z roku 1879 a nejmladší z roku 1934. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Kromě Židů z Nové Bystřice a okolí jsou tu pohřbeni také Židé z dolnorakouských městeček Litschau, Heidenreichstein a Schrems, která své vlastní židovské hřbitovy neměla.