První zprávy o Židech v Kardašově Řečici máme z počátku 15. století. V polovině 17. století žily ve městě tři židovské rodiny, počátkem 18. století kolem osmi židovských rodin, roku 1840 23 židovských rodin (celkem 125 osob). Od poloviny 19. století Židů v městečku postupně ubývalo: roku 1880 to bylo 100 Židů (4 % všech obyvatel města) a roku 1930 už jen 20 Židů (0,7 % všech obyvatel města).
Ghetto vznikalo postupně od poloviny 17. století na vykázaném místě ve východní polovině městečka. Roku 1755 tvořilo tuto malou čtvrť deset přízemních domků, které stávaly mezi dnešní Hradní ulicí a potokem Řečicí; do současnosti se dochovaly v přestavbách čtyři z nich. První modlitebna tu byla zřízena v některém soukromém domě zřejmě již před rokem 1650. Samostatná synagoga byla postavena roku 1708; v roce 1863 vyhořela stejně jako velká část Řečice.
Nová synagoga postavená v letech 1864–1866 byla za druhé světové války i po ní opuštěna a chátrala a v letech 1958–1959 byla zbořena. Židovský hřbitov byl založen údajně v první polovině 17. století a roku 1673 byl ohrazen. Dnešní podobu získal řečický židovský hřbitov po polovině 19. století, kdy byl upraven podle plánů Martina Víty vypracovaných roku 1863. Nízká ohrada byla tehdy nahrazena vysokou zdí a u vchodu byla vystavěna márnice krytá šindelovou střechou. Neobvyklým řešením a jednoduchou konstrukcí se tato márnice značně lišila od podobných budov na jiných hřbitovech. Dvě její stěny tvořil severozápadní roh hřbitovní zdi se vstupními dveřmi, dalšími dvěma stranami (už beze stěn a dveří) zůstala otevřená směrem do hřbitova. Jihovýchodní roh stavby tvořil masivní zděný pilíř.
Hřbitov se nachází kilometr jižně od města na modře značené turistické stezce a je na něm dochováno kolem 160 náhrobků od 18. století do počátku druhé světové války.
Zajímavost: Návštěvníky hřbitova je vyhledáván např. maďarsko-český náhrobek Pavla Lauera z roku 1908, náhrobek rabína a učitele Lazara Beneše či náhrobek lékaře barona Rothschilda Gustava Hoeniga.