Nejstarší písemné zprávy o Židech v Neznašově jsou z počátku 17. století. V roce 1618 bydlelo na panství Neznašov 15 židovských rodin (51 osob). Roku 1721 žilo v Neznašově 10 židovských rodin, v soupisu Židů z roku 1793 je uvedeno 28 rodin. Roku 1880 tu bydlelo 37 Židů, roku 1900 pak 22 Židů a roku 1930 již jen pět Židů.
Ghetto
Vzniklo zřejmě již v 17. století v severovýchodní části obce. Židovské domy tvořily dva sídelní okrsky při hlavní komunikaci na okraji Neznašova a byly odděleny areálem zámku a zámeckého parku. Ve větším židovském okrsku bylo v první polovině 19. století dvacet dva domů ve vlastnictví Židů a ve třech domech bydleli Židé v nájmu, menší okrsek se skládal z osmi domů v židovském vlastnictví. V severním okrsku byly židovské domy se synagogou soustředěny na čtvercovém půdorysu, což svědčí o tom, že byl zřejmě založen plánovitě. Mezi židovskými domy byla řada patrových obchodnických domů maloměstského typu. Většina z nich je dodnes dochována v přestavbách. Ve větším okrsku židovských domů stojí budova někdejší židovské školy, která si zachovala původní podobu i vnitřní úpravu světnic. V ostění vstupních dveří se zachovaly stopy po mezuze, tedy malé ozdobné dřevěné schránce, v níž byl uchováván pergamenový svitek s vybranými biblickými verši.
Synagoga
Je v písemných pramenech poprvé zmíněna roku 1678. Roku 1709 byla postavena nová synagoga na jiném místě a roku 1770 byla pravděpodobně přestavěna. Obřady v synagoze se konaly ještě kolem roku 1918. Počátkem 20. let 20. století byla synagoga těžce poškozena silným větrem a roku 1927 se zřítila její střecha. Obvodové zdivo synagogy bylo zbořeno roku 1973.
Židovský hřbitov
Nachází 600 metrů jihovýchodně od obce na okraji lesa na svahu nad potokem, v katastru obce Všemyslice. Založen byl v první polovině 18. století a roku 1858 byl rozšířen, o čemž svědčí také rozdíl v ohradní zdi: původní zeď byla postavena z lomového kamene, nová z cihel.
Na ploše hřbitova o rozloze 1775 metrů čtverečních se do dnešní doby dochovalo přes 300 náhrobků od roku 1749 do 30. let 20. století, mezi nimi zajímavý kubistický náhrobek Aloise Bondyho z roku 1926. Hřbitov je uzamčen.
Zajímavost: V opravené márnici, postavené roku 1858 (tento letopočet je vytesán na kamenném vstupním portálu), stojí kamenný stůl. Používal se po úmrtí člověka při obřadu zvaném tahara, tedy k rituálnímu očištění tělesných ostatků.