Židovské osídlení je v městečku doloženo od první poloviny 16. století, židovská náboženská obec od 17. století. Roku 1724 zde žilo 20 židovských rodin a v první polovině 19. století 13 rodin obývajících 11 domů. Roku 1880 v Miroticích bydlelo 81 Židů, roku 1900 to bylo 50 Židů a roku 1930 již jen čtrnáct Židů.
Pravděpodobně od konce 17. století nebo od počátku 18. století byla většina židovských domů soustředěna ve dvou malých židovských sídelních okrscích. Jižní okrsek byl v roce 1945 těžce poškozen americkým náletem a zbořen, později zcela zanikl i severní okrsek. Během amerického náletu na město 29. 4. 1945 byla zničena také barokní synagoga z roku 1763.
Židovský hřbitov byl založen pravděpodobně před rokem 1648 čtyři sta metrů severně od náměstí, na návrší nad Neradovskou ulicí. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1647. Je na něm nápis: „Zde odpočívá paní Hendl, dcera pana Lämla ze Sedlic, zemřela dne 8. tevet 5407.“ Původní hřbitov zaujímal asi jen čtvrtinu současné rozlohy (jihozápadní část), do dnešní podoby byl postupně rozšířen v letech 1740 a 1805. Na hřbitově o rozloze 3 417 m2 se dochovalo 400 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1946, mezi nimi řada mimořádně cenných barokních kusů. Až do zřízení vlastního hřbitova v roce 1876 zde byli pochováváni rovněž Židé z Písku. Průchozí márnice (v níž je dodnes uložena unikátní obecní rakev) byla vystavěna počátkem 20. století, po její pravé straně ve svahu je dosud patrná tzv. kohenská branka. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1946. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: Na hřbitově je pohřben mj. rabín Šimon Kafka z Milčic, předek světoznámého spisovatele Franze Kafky, nebo purkmistr města Písku JUDr. Israel Kohn. Svůj poslední odpočinek zde nalezly matka a babička Zdenky Fantlové, autorky válečných vzpomínek vydaných pod názvem Klid je síla, řek' tatínek.