Ve Velkém Pěčíně židovská komunita nebyla a ani tu nepůsobila žádná židovská náboženská obec.
Židovský hřbitov se nachází v lese 1,5 km severozápadně od obce, na samé hranici Jihočeského kraje a kraje Vysočina, přibližně dvě stě metrů východně od silnice Myslůvka – Kostelní Vydří. Založen byl zřejmě kolem poloviny 16. století pro potřeby telčské židovské obce. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z poloviny 17. století: z roku 1655 to jsou náhrobky Brajndl, dcery Zajnvila, a Frajdl, dcery Mordechaje, náhrobek Hesdil, dcery Jicchaka Tauska je z roku 1690. Mimo jiných je zde dochován také náhrobek mecenáše telčské židovské obce Jakuba Langa z roku 1829. Pohřbívalo se zde do konce 70. let 19. století, kdy byl v letech 1879–1880 založen nový židovský hřbitov v Telči (na jižním okraji města). Dnes se v areálu židovského hřbitova o rozloze 803 metrů čtverečních nachází kolem 150 náhrobků, včetně řady cenných barokních a klasicistních stél. Hřbitov je volně přístupný.
Zajímavost: V sousední Kostelní Myslové se 28. 5. 1889 narodil akademický malíř František Mořic Nágl, autor motivů z terezínského ghetta. V rodném kraji, který byl pro něho nejen místem odpočinku, ale zejména zdrojem inspirace pro výtvarnou tvorbu, prožil František Mořic Nágl většinu svého života až do roku 1941, kdy byl na telčském náměstí přímo za malířským stojanem zatčen. Následně byl půl roku vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v květnu 1942 byl spolu s celou rodinou a dalšími Židy odvezen transportem do terezínského ghetta. F. M. Nágl v Terezíně maloval a dokumentoval realitu kolem sebe: interiéry ubikací, zákoutí dvorů i vězně. O jeho akvarelech, kresbách a kvaších se dlouho nevědělo, protože je malíř zazdil na půdě jednoho z domů. Objeveny byly až náhodně při rekonstrukci budovy roku 1950. Válku nikdo z malířovy rodiny nepřežil. Na památku F. M. Nágla byla na telčském náměstí Zachariáše z Hradce dne 22. května 2002 odhalena pamětní deska.