Židé ve Zběšičkách jsou v písemných pramenech doloženi od první poloviny 18. století. V tereziánském katastru je v té době uveden jeden Žid – jirchář, žila tu tedy zřejmě jedna židovská rodina, roku 1793 to bylo devět židovských rodin. Roku 1880 tu bydlelo 25 Židů, roku 1890 deset Židů, roku 1900 šest Židů, roku 1910 dva Židé a později zřejmě žádný.
Židovské domy – v 80. letech 18. století stály ve vsi čtyři židovské domy, kolem poloviny 19. století bylo ve Zběšičkách asi dvanáct židovských domů, které tvořily nepravidelný shluk ve východní a severovýchodní části obce a postaveny byly většinou ze dřeva. Část z nich je dodnes v přestavbách dochována.
O synagoze máme jen velmi málo zpráv, nevíme ani, kdy byla postavena. Víme jen to, že byla celá dřevěná a uvnitř byla přepážka rozdělující modlitební sál na dvě části: jednu pro muže a druhou pro ženy. Roku 1866 tato synagoga vyhořela a nebyla obnovena.
Židovský hřbitov se nachází 500 metrů severozápadně od obce, v blízkosti polní cesty vedoucí ze silnice z Veselíčka do Zběšiček k rybníku Zavadil, na okraji zalesněné stráně. Založen byl v polovině 18. století, později byl zvětšen. Na ploše o rozloze 1 029 metrů čtverečních je dochováno kolem 150 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1932 a při vstupu stojí zrekonstruovaná márnice. Hřbitov je volně přístupný. V sousedním Veselíčku bylo v 19. století sídlo samostatné židovské náboženské obce. Židovské domy byly soustředěny podél východního břehu rybníka, severovýchodně od zámku. Před polovinou 19. století tu stávalo deset židovských domů, z nichž některé jsou dodnes v přestavbách dochovány. Synagoga z první poloviny 19. století byla zbořena roku 1986.
Zajímavost: Na židovském hřbitově ve Zběšičkách je na náhrobku ženy z rodiny Rosezweigovy motiv růže, který je symbolem křehkosti, případně nízkého věku a krásy zemřelé.