První zmínka o někdejším hradu pochází z roku 1235. Už dříve však stávala na kamenném ostrůvku uprostřed bažin dřevěná tvrz, později přestavěná na hrad. Nejslavnější období zámku je svázáno s rodem Lvů z Rožmitálu. Jaroslav Lev z Rožmitálu se dokonce stal švagrem krále Jiřího z Poděbrad. Jaroslav Lev začal Blatnou velkoryse přestavovat a v jeho práci pokračoval i jeho syn Zdeněk Lev. Ten povolal na Blatnou významného architekta Benedikta Rejta, jehož dílem je nejcennější stavba blatenského zámku: goticko-renesanční palác s trojbokými arkýři. Od roku 1798 patří Blatná Hildprandtům z Ottenhausenu, za jejichž působení byl původní hrad na přelomu 18. a 19. století změněn na zámek. Hildprandtům, kteří byli ze zámku v 50. letech násilně vyhnáni, byla Blatná vrácena v roce 1990. Zámku v Blatné dominuje především bílá věž, která se již z dálky odráží ve vodní hladině. Prohlídky zámku zahrnují návštěvy například orientálního, barokního a empírového salonku, loveckého salonu a rodinné galerie, rozšířená prohlídka pak zahrnuje „Zelenou světnici“ s nástěnnými malbami z konce 15. století. Zámecké interiéry jsou zařízeny především rodovými sbírkami Hildprandtů. Veřejnosti přístupný je také anglický park kolem zámku o rozloze 42 ha. V parku pokračuje tradiční chov daňka skvrnitého a lze v něm nalézt také cizokrajné dřeviny.
Zajímavost
Zámek Blatná a jeho okolí je oblíbeným místem filmařů. Natáčela se zde třeba pohádka Šíleně smutná princezna či Bílá paní.